Májiny včelí stránky

Básničky a citáty

Kdybys neměla břicho, tak bysme museli nosit střeva po kapsách.
(stěžovala sem si na svoje velký břicho :oD)

Žil byl děd i bába Lapka,
děd byl vexlák, bába šlapka.
Víš, co je jedno?
Strčit dva prsty do prdele a pak volíznout ten nebo ten.



ŽÍŽALY


Žížaly, žížaly,
záchod mi posraly,
teď nemám kam chodit srát.
Tak seru na dvoře,
kuře tam krákoře,
je z toho šílenej smrad.

Pozdrav tě kozí bobek!


V nebi jako na zemi.

Je to hajs, pane Vajs!

Pánovi škopíček,  prasátko bude blít.

Prdel - základ rodiny. (oblíbené heslo tety Miruš :))

Byla jsi při tom? (když jsem se řízla do prstu)

Nežer to, budeš mečet. (když jsem se cpala salátem)
Kvílení

Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím,
hystericky obnažené a o hladu,
vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi
a vztekle shánějící dávku drogy,
hipstery s andělskými hlavami,
celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu
 s hvězdným dynamem ve strojovně noci,
kteří v bídě a v hadrech a se zapadlýma očima a podnapilí
vysedávali a kouřili v nadpřirozené temnotě bytů se studenou vodou,
vznášeli se přitom nad vrcholky velkoměst a kontemplovali o džezu,...

V životě musíš jít za tím co chceš,
protože nevíš, jak dlouho tu budeš,
a ať se ti to povede nebo ne,
hlavni je, že jsi to zkusil.

> > # ONA: ahoooj!
> > # ON: nooo konečně!
> > # ONA: chceš, abych odešla?
> > # ON: ne, ne, ti hrabe? už jen ta představa je hrozná!
> > # ONA: miluješ mě?
> > # ON: samozřejmě, celé dny a noci!
> > # ONA: a podvedl jsi mě už někdy?
> > # ON: ne, nikdy, proč se tak hloupě ptáš?
> > # ONA: a budeš mě líbat?
> > # ON: jasně, při každý příležitosti!
> > # ONA: a byl bys schopný mě někdy praštit?
> > # ON: si se zbláznila, vždyť víš, jaký jsem!
> > # ONA: můžu ti důvěřovat?
> > # ON: ano
> > # ONA: miláčku
> > #
> > # Dialog pár let po svatbě:
> > #
> > # ......přečti si to zespoda nahoru ...
Žila jedna holčička,...
 Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.

Jean Paul

Hlavní tajemství, jak si zachovat veselost,

je nedovolovat, aby nás maličkosti znepokojovali,

a zároveň umět si vážit těch drobných radostí,

jenž nám osud poskytuje.

Samuel Smiles

1  
2