Májiny včelí stránky

Básničky a citáty

O perníčku

Žila jedna holčička,...
Žila jedna holčička
na okraji městečka.
Jednoho dne upekla čerstvý perníček,
pomáhali jí při tom sestra Mařenka a její přítel Jeníček.
Perníček byl pro babičku,
co bydlela za sídlištěm v malém domečku.
Doma řekla nashledanou
a vydala se s taškou plnou.
Hned jak vyšla za svůj domek
nalepil se na ní feťák Zdenek.
Kampak ty malá holčičko?
Jdu k babče toď všecičko.
A pročpak tašku sebou vlečeš,
sama jí přec neuneseš?
Pomůžu ti žádné strachy.
Kdepak, ty by si chtěl za to prachy.
A co vlastně v tašce neseš?
Je v tom jenom stará veteš.
Štěstí zdraví babičce jdu přáti,
z tašky perník chci jí dáti.
Ty máš perník moje zlato?
Co by dali jiní za to.
Dej mi babči adresu,
já jí perník zanesu.
Kdepak hochu adresu,
perník sama donesu.
Ví to přece málé dítě,
že každý feťák ošidí tě.
Babička by k svému svátku,
nedostala svojí dávku.
Babča ta má perník ráda,
pozve na něj kamaráda.
Tak já letím čas mě tlačí,
babča vždycky ve tři svačí.
Feťák Zdeněk hledá zkratku,
hledá, hledá babči chatku.
Zdeněk běžel jako ďas,
u babči byl právě v čas.
Ťuky, ťuky na dveře
chaloupka se otevře.
Nesu trávu babičko,
zasmějem se maličko.
Ubal jointa milý hochu
zakouříme si teď trochu.
Než tam vnučka dorazila,
tráva babču porazila.
Lekla se pak babičky,
že má velké zorničky.
Dívka bez zbytečných řečiček,
vyndavá na stůl perníček.
Pro Zdeňka však krutá zvěst,
že perník cukrovinka jest.
V absťáku teď Zdenek leží
vzkřísejí ho jenom z těží.
Z toho plyne poučení,
že perník jako perník není.
Žádné komentáře